|
Tak mě napadly myšlenky.
 A je hluboká noc či brzké ráno a mě napadají samé životu důležité otázky.
Může mi někdo, prosím, poradit?
Konkrétně jde o dvě lidovky.
Když sa bůček zelená, že Valach pěknou ženu má. Já vám nevím, po zeleným bůčku, bych v lepším případě, byla zelená taky. A pak: Je to na hygienu? ČOIku? A přežila bych vůbec a pokud bych přežila já, přežil by to ten Valach? A vůbec, jak se jmenuje, ten pan Valach? Zkrátka za každou otázkou další tři.
A druhá.
Travička zelená, otrávila snad sama sebe? Přežila?, Protože jestli ne? Tak následující -Když si smyslím na ní lehnu, mě přivádí k domněnce, že tady někdo trpí nekrofilií. A přikrývat se otrávenou travičkou, no prostě....fůůůj
Ono by se těch písní s poněkud pofidérním textem našlo víc. Tohle už mi však vážně roky vrtá v hlavě a po každé, když tyhle písničky slyším, tak si tyhle otázky kladu. |
|
Taky jste si všimli, že hledaná věc obvykle bývá na tom posledním místě?  |
Karafiát nás provází dnešním dnem. Pomáhá nám ocenit dary i "dary", které nám život nadělil, zůstat plně v kontaktu se sebou, když budeme |
Detaily dotvoří krásu našeho Života. Stačí jen přidat pár nádechů? Nebo vyhodit nějakou drobnou nepotřebnost? Žádné velké zásadní změny, jen si dát tu práci s |
|
 Stanovme si vlastní hranici. Buďme pravdiví a upřímní, i když se nám některé věci budou říkat těžko, protože je vysoce pravděpodobné, že nebudou pochopena a nebo rovnou odmítnuta. Protože se sebou hrajeme |
Copyright ©vosihnizdo, Práva vyhrazena.